technologie

V tA�toA� sekci najdeteA� struA?nA? technologickA? pA�ehled vA?roby naA?A� keramiky. Snahou nebylo jA�t pA�A�liA? do hloubky, protoA?e se jednA? o pomA�rnA� rozsA?hlA� tA�ma, ale spA�A?e ve zkratce popsat hlavnA� fA?ze celA�ho procesu.

Keramika jako jedno z nejstarA?A�ch A�emesel neodmyslitelnA� patA�A� k dA�jinA?m lidstva. HlinA�nA� nA?doby provA?zejA� A?lovA�ka od nepamA�ti a aA? do nedA?vna patA�ily k jeho kaA?dodennA�m potA�ebA?m. BA�hem staletA� proA?lo toto A�emeslo A�adou promA�n, tvarovA?ch, estetickA?ch i technologickA?ch.

A?emeslnA� vychA?zA�me z kunA?tA?tskA�ho lidovA�ho hrnA?A�A�stvA�. PrvnA� pA�semnA? zmA�nka o hrnA?A�A�stvA� vA�KunA?tA?tA� pochA?zA� zA�roku 1599. Po staletA� trvajA�cA� tradice vA?roby hrnA?A�A�skA�ho zboA?A� tzv. mA�kkoty byla vA�70 tA?ch letech 19. stoletA� nahrazenaA� technicky pokroA?ilejA?A� vA?robou kameniny. HlavnA�m dA?vodem umoA?A?ujA�cA�m tento krokA� byla zmA�na konstrukce pecA�. ZaA?aly se pouA?A�vat tzv. pece kaselskA�, kterA� umoA?A?ovaly vA?pal na vyA?A?A� teplotu (okolo 1A�400 A�C). I pA�es vA?raznA� tvarovA� zjednoduA?enA� a absenci dekorace se kvalita A�emeslnA�ho zpracovA?nA� nijak nezmA�nila, vA�tA?ina produktu se dA? povaA?ovat za brilantnA� ukA?zku vysokA� A�emeslnA� zruA?nosti podtrA?enA� tvarovou jednoduchostA�.

Technologie vA?roby glazur se omezila na pouA?itA� glazur hlinitA?ch, A?lemA?, kterA� i pA�es svou kvalitu pA�eci jen nabA�zejA� velmi skromnA� moA?nosti vA?tvarnA�ho vyjA?dA�enA�. VA�tomto bodA� bylo nutnA� hledat inspiraci jinde. ZA?jem o historii keramiky se pro nA?s stal asi tA�m nejlepA?A�m vodA�tkem. ZatA�mco v EvropA� se kamenina zaA?A�nA? vyrA?bA�t v aA? 15. stoletA�, v A?A�nA� se pece umoA?A?ujA�cA� tak vysokA? vA?pal objevujA� jiA? kolem rokuA� 1400 pA�.n.l. PrA?vA� teplota vA?palu umoA?nila pouA?itA� prvnA�ch popelovA?ch a vA?penatA?ch glazur. Technologie vA?robyA� seA� kontinuA?lnA�A� vyvA�jela a dala vzniknout A�adA� dalA?A�ch typA?, kterA� jsou aA? do souA?asnosti pA�edmA�tem zA?jmu odbornA� veA�ejnosti. A to jak po strA?nce technologickA�, tak estetickA�.A� I pA�es vA?raznA? pokrok vA�dy ve 20. stoletA� je vytvoA�enA� glazur podobnA?chA� kvalit v ateliA�rovA?ch podmA�nkA?chA� stA?leA� A?asto nedosaA?itelnou metou.

Z A?A�ny se tyto vA�domosti rozA?A�A�ily do okolnA�ch zemA�, kde se nadA?le vyvA�jely v zA?vislosti na odliA?nA�m geologickA�m podloA?A� a kulturnA�-historickA?ch podmA�nkA?ch. Za zmA�nku stojA�A� Vietnam, Thajsko, Korea a Japonsko (A?ivcovA� glazury).

DA�ky nA�kolika pozvA?nA�m japonskA?ch kolegA? jsme mA�li moA?nost se sA� keramikou „zemA� vychA?zejA�cA�ho slunce“, jejA� historiA� i tradiA?nA� technologiA� vA?roby moA?nost seznA?mit blA�A?e. ZamA�A�ili jsme se pA�edevA?A�m na tradiA?nA� techniky vA?palu, konstrukce pecA� a vA?robu tradiA?nA�ch glazur. MA�sA�ce spoleA?nA� prA?ce s tamnA�mi hrnA?A�A�i a keramiky nA?s nepochybnA� ovlivnily a obohatily. MnohA� zA�tA�chto poznatkA? jsou vA�naA?A� prA?ci zA�etelnA�. Ale to uA? je jinA? pA�A�bA�h.